S čím máte spojené slovo sebeláska? Vnímáte ho spíš jako sebestřednost v módním hávu, tedy nic sympatického, nebo jako důležitou součást každého z nás. Něco, co je dobré kultivovat? To, jaký máme vztah k sobě samým, se nám ukazuje v mnoha situacích. Jak o sobě například přemýšlíte, když se vám něco nepovede, co vám běží hlavou? Nebo, když se vám stane něco velmi trapného na veřejnosti, umíte se tomu zasmát? Nebo se cítíte velmi zahanbeně, nejradši byste se propadli a ještě dlouho vás tento okamžik straší. Zkoumání vztahu k sobě může být samozřejmě mnohem hlubší. Někdy je třeba využít terapii, abychom pochopili, kde je zakopaný pes. Při práci s rodiči jsem měla možnost vidět zpravidla tyto fenomény, které souvisejí mimo jiné i se sebeláskou.

Jak se projevuje vztah k sobě při práci s rodiči?

Jako jeden z hlavních ukazatelů jsou naše hranice. Pokud nejsme dobře ukotveni v sobě samých, těžce si udržíme hranice tak, abychom nepřekročili svoji komfortní zónu. A to na obě strany. Co tím myslím? Když má někdo nízko nastavenou svoji hodnotu, bude se mu pravděpodobně častěji stávat, že bude ostatním vycházet vstříc, na úkor sebe. Společensky se takové chování může jevit velmi „sympaticky“, což je často důvod, proč to děláme. Jsme přeci hodné a rozumné holky, hodní a rozumní kluci… ALE když dlouhodobě ignorujeme naše vlastní potřeby, bude to naše tělo, kdo nás upozorní na nerovnováhu, která vzniká. A jaké tělesné projevy mám na mysli? Zejména emoční projevy. Deficit potřeb přímo souvisí s emocemi, které máme. Možná to znáte. Reagujete podrážděně na vaše děti, přitom nic zas tak hrozného neudělaly. Jste nepříjemná/nepříjemný na svého partnera/partnerku, i když se mezi vámi nic nestalo. Možná jste dokonce naštvaní na sebe, že se nedokážete vymanit z požadavků okolí. A pokud neslyšíme hlas svého těla a neuděláme změnu, signály se zvýrazní. Někoho probudí až nemoc.

Nízko nastavená hodnota se překvapivě může jevit i zcela opačně. Nejistota nemá jenom submisivní povahu, může vypadat i velmi dominantně, až agresivně. Někdo svoji neusazenost projevuje vyvyšováním se a arogantním chováním vůči ostatním. Problém je však stále stejný, nízká míra sebehodnoty, sebelásky, sebeúcty (tato slova vnímám jako synonyma).

Dalším projevem je schopnost empatie. Výše zmíněné překračování vlastních hranic může vypadat jako projev empatie. Nicméně, pokud je „empatické chování“ pouze snaha se zavděčit nebo očekávání podobného chování vůči nám, mohou nám brzy dojít síly. A jsme znovu v rovnici emoce – nemoce. A kdy je překračování svých hranic přirozené a empatické? Zejména u rodičů malých dětí, kteří jsou často v situacích, kdy namísto svých potřeb preferují potřeby dítěte. A to je v pořádku, zejména pokud je to volba VĚDOMÁ. Co to znamená? Vím například o tom, že dočasně budu méně spát, jíst za horších podmínek, mít méně času na vlastní koníčky. A to vše přijímám, protože vím, že mateřství takové situace přináší. Je ale důležité nenechat tyto stavy dojít příliš daleko. Není řešení být obětí situace a tiše nebo nahlas trpět a očekávat, že okolí si všimne. NE, to opravdu není ono. Naopak, otevřeně mluvit o svých potřebách, umět si říci o pomoc, ideálně zapojit rodinu. Je naprosto v pořádku, že si rodiče naplňují i svoje vlastní potřeby, že máma nebo táto někdy tráví svůj čas mimo rodinu a věnují se sami sobě. A kolik času, kde a jak ho trávíte, je na vás. Každý má svoje potřeby a hranice jiné. Pro někoho bude 1 hodina týdně dostatečný čas, pro někoho žalostně málo.

Pokud tedy mám dostatek empatie pro sebe, mám dobré zdroje pro empatii vůči ostatním a samozřejmě i naopak, pokud nemám dostatek empatie pro sebe, budu obtížně hledat zdroj pro empatii vůči ostatním.

Jistě existují další souvislosti s tématem sebelásky, pokud vás toto téma zajímá, určitě doporučuji knihu psycholožky Lucie Kolaříkové Učebnice sebelásky.

Mít dobrou míru sebelásky je k nezaplacení! Skvělá zpráva je, že na sebelásce můžu v podstatě kdykoliv začít pracovat a zlepšovat ji. Prvním krokem je uvědomění si své potřeby zlepšit vztah k sobě. Možností je mnoho. Různé druhy terapií, koučink, samostudium, kurzy zaměřené přímo na toto téma… Kdo chce, najde.

Určitě vás napadá otázka, jak budovat a podporovat sebelásku u dětí? Toto téma je na samostatnou úvahu, o tom někdy příště.

Držím vám palce!